Studie: Jeden z deseti lidí má na rukou stopy tvrdých drog. Z bankovek

Stopy drog na konečcích prstů dobrovolníků objevila studie britské Univerzity v Surrey. Dobrovolníci přitom nepatřili mezi uživatele drog. Ukázalo se, že přesto nemalé množství z nich má na rukou stopy kokainu a heroinu.

Vysvětlení je jednoduché – kokain i heroin se někdy užívají šňupáním či vdechováním a uživatelé při tom už takřka klasicky používají bankovku stočenou do trubičky. Drogy se tak uchytí i na bankovkách a přes ně další lidé v řadě získají tento nechtěný bonus. Výzkumníci o výsledcích studie informovali v časopise Clinical Chemistry.

Studie sledovala rozdíl mezi narkomany a ostatními

Množství drog na prstech je tak mizivé, že nemají šanci „nositele“ nijak psychicky či fyzicky ovlivnit. Závěry studie jsou ale důležité z jiného důvodu. Z některých otisků prstů lze totiž později skutečně zjistit, jestli ten, kdo je zanechal, užívá nebo užil drogy.

Výzkumníci z Univerzity v Surrey ale ověřovali rozdíl mezi lidmi, kteří drogy skutečně berou, a těmi ostatními. Chtěli určit hranici, od níž by bylo jasné, že jde opravdu o uživatele drog. Výsledky jsou překvapující. 

Drogy na prstech „vypnou“ spektrometry

Ukázalo se, že mnoho lidí, kteří se drog nikdy ani nedotkli, má na prstech dostatek kokainu a heroinu, aby „vypnuli“ citlivé hmotnostní spektrometry. Studie ukázala, že stopy drog odolávají dokonce i mytí rukou (heroin více než kokain). 

Konkrétně se ukázalo, že 13 procent dobrovolníků z bankovek na prsty nasbíralo heroin a kokain. V českých podmínkách by patrně šlo o heroin a spíše pervitin, ale není důvod se domnívat, že by drogy na českých bankovkách nebyly. 

Drogy jsou všude, i v pitné vodě

Chemikům je už delší dobu jasné, že drogy jsou téměř všude. Časopisu Live Science to v reakci na studii potvrdil ředitel Centra pro zdraví a životní prostředí na Arizonské státní univerzitě Rolf Haden. „Myslíme tím kokain na papírových penězích. Víme, že spousta měny je kontaminována kokainem,“ potvrdil Rolf Haden.

Jeho laboratoř sbírá vzorky odpadních vod z celého světa a testuje je na stopy drog nebo léků na předpis. Totéž dělá i s pitnou vodou. „Je v ní jen několik molekul, ale dost na to, abychom je zjistili. Přesto to nestačí, aby to mělo měřitelný dopad na lidi,“ upozornil Rolf Haden.

Studie by mohla ovlivnit soudní procesy

Novou studii o otiscích prstů ovšem považuje za zajímavou. Už proto, že by mohla sloužit jako méně invazivní metoda testování nových léků, než je odběr vlasů nebo vzorku krve. Upozornil ale na další možný dopad – na důkazy u soudů. 

„Kdybych byl právník a můj klient by byl na drogy testován tímto způsobem, mělo by to jednoduché řešení,“ varoval Rolf Haden s tím, že lidé zřejmě mohou mít na rukou různou škálu drogových stop.

„Bankovní úředník nebo výběrčí mýtného by mohli mít mnohem významnější stopy drog na rukou, protože se celý den dotýkají hotovosti,“ spekuloval.

David Garkisch

Foto: Max Pixel