Hlavička
Zprávy -
05/02/2018

Stát zřídil zdravotnické registry za 130 milionů. Nefungují, zjistila kontrola

Desítky milionů korun utracených v rozporu s předpisy. To je výsledek kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zaměřil na zdravotnické registry. A nejde jen o nesrovnalosti - ukázalo se, že některé registry nikdy nebyly spuštěny ani využívány.

reklama

reklama

Zdravotnické registry jsou anebo by měly být především data o českém zdravotnictví. Jde jen o část ze základních registrů státu - osob, obyvatel, adres, krajů, obcí, podnikatelů a podobně. Bez takových databází a přístupu k nim by stát nemohl fungovat.

Stejně tak slouží i zdravotnické registry. S jejich pomocí se sleduje třeba vývoj a příčiny nemocí i jejich dopady na ekonomiku a společnost. Také počty pacientů v nemocnicích, uživatelů drog, diabetiků a podobně. Je nutné zároveň podotknout, že ve zdravotnických registrech pacienti nijak nefigurují pod svým jménem nebo adresou.


reklama

Chyby za 27 milionů, některé registry ani nefungují

Zdravotnické registry existují devět let a jen za ně utratila státní pokladna za tu dobu 130 milionů korun. Právě tyhle peníze se staly cílem prověřování Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Výsledek? Kontroloři oznámili finančnímu úřadu \""podezření na porušení rozpočtové kázně ve výši 27 milionů korun\"".

Kromě toho se ukázalo, že některé registry dosud vůbec neexistují a nefungují. NKÚ z toho viní ministerstvo zdravotnictví, které podle něj zaspalo. Neexistuje dokonce ani centrum, které mělo celou elektronizaci zdravotnictví řídit.

\""Strategii elektronizace zdravotnictví vytvořilo ministerstvo až v roce 2016, osm let poté, kdy na strategii začalo pracovat. Ta počítala s vybudováním Národního centra elektronického zdravotnictví. Toto centrum mělo koordinovat již fakticky zahájenou elektronizaci zdravotnictví a související projekty. Centrum ale do konce kontroly nevzniklo,\"" zní jeden ze závěrů kontroly NKÚ.


Registr pro nemocnice odmítly nemocnice používat

Chybějící řízení se podle NKÚ fatálně projevilo i na nejméně dvou dalších navazujících registrech. \""Nebyly nasazeny do ostrého provozu nebo nebyly využívány. Jeden z nich – Registr intenzivní péče – nebyl spuštěn kvůli tomu, že při jeho vytváření Koordinační středisko nenavázalo spolupráci s nemocnicemi, přitom právě pro ně byl určen. Nemocnice později odmítly registr využívat a přispívat do něj svými daty a dál používaly své informační systémy,\"" konstatovali kontroloři. Registr intenzivní péče vznikl dokonce v rozporu s pravidly - nikým nepověřený. 

Ani tím to neskončilo. Jinde byly zase nedostatky ve výběrových řízeních - například u Registru nelékařských pracovníků a Registru výzkumných a inovativních projektů v jednotné technologické platformě. \""U těch se ukázalo, že při jejich pořizování Koordinační středisko porušilo zákon o veřejných zakázkách, neboť zadalo zakázky vybraným dodavatelům pomocí rámcové smlouvy, která se ale těchto konkrétních systémů nijak netýkala. Tento postup NKÚ vyhodnotil také jako porušení rozpočtové kázně za více než 24 milionů korun,\"" zní další výsledek kontroly. 


Registry za 130 milionů, 70 dalších na provoz

Od roku 2009 vzniklo celkem 43 zdravotnických registrů. Všechny dohromady stály 130 milionů korun, přičemž každý rok stojí jejich provoz dalších 70 milionů. Teprve v roce 2016 začal vznikat Národní registr hrazených služeb. 

Ten bude získávat data od zdravotních pojišťoven. Dosud se tak dělo shromažďováním jednotlivých dat od lékařů a nemocnic. Národní registr se ale ani do ukončení kontroly nepovedlo spustit v ostrém provozu.

David Garkisch


reklama

reklama

reklama

reklama